Z deníku závisláka - 3 Den nezávislosti !!!

Moderní je nekouřit ! Kouření způsobuje rakovinu ! Kuř, bude ti hůř ! Spousta takových sloganů na krabičkách od cigaret mě nechávalo úplně lhostejnou. 

Po roce šíleného absťáku jsem se konečně zase ,, zvedla" . Kouřila jsem tajně a dařilo se mi to docela dobře. Mrzelo mě pouze to, jak obelhávám svoje okolí.  Začala jsem mít pocit viny . Bylo až s podivem, že si mých nikotinových orgií nikdo nevšiml. Navíc polibek od kuřáka není také to pravé ořechové. Ale zřejmě jsme se tenkrát moc nelíbali.

Jednou konečně padla kosa na kámen. Byla jsem odhalena, přistižena při činu. Nikdo si neumí představit tu úlevu, když to konečně ,,prasklo " a já si znovu mohla důstojně zapálit. Pár výčitek jsem si musela vyslechnout, ale jinak mi bylo odpuštěno. Zařekla jsem se, že už nikdy neudělám tu blbost přestat kouřit.A tomu jsem dostála dalších 10 let.

Já přesně nevím, co mě vedlo k rozhodnutí s cigaŕetami přestat.  Začala jsem si připadat jako jejich otrok. Měla jsem na sebe vztek, že si zapálím cigaretu a vzápětí druhou, i když mi už nechutnala.

Jednoho dne jsem se rozhodla, že už si prostě nezapálím. A chtěla jsem to dokázat a  věděla jsem, že to dokážu. A to je to jediné, co k tomu bylo potřeba. Chtít. Jenom chtít a vědět že to chci.  Je to tak jednoduché. Vědět to není to samé jako věřit. Mohu věřit, že to dokážu. Ale když to vím, tak o tom už nepřipouštím žádné pochybnosti. Když vím, že kouřit přestanu, tak se tak skutečně stane. Možná to vycítili i lidé kolem. Místo aby mě zpochybňovali, tak mi fandili. Měla jsem podporu doma i na pracovišti. Nekouřit - to bylo moje svobodné rozhodnutí. Moje rozhodnutí, že to udělám, protože to sama chci. Ne proto, že to chce moje okolí.

DEN NEZÁVISLOSTI  na nikotinu po 30ti letech. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Bez pocitu lítosti, zklamání a křivdy. Nekouřím skoro dva roky a vím, že už to je navždy.

Mohla bych psát o tom, co všechno jsem musela změnit, abych obstála. Musela jsem se na to trochu připravit a vypořádat a také to vždy nebylo lehké.

Ještě tedy zmínka o tom, co mi to mělo přinést. Kouření se nejvíc vztahuje k plícím a dýchacím cestám. Dýchání zase souvisí se svobodou a komunikací. Nikdy jsem nedokázala s nikým moc komunikovat.  A ta cigareta byla krásná náhražka té komunikace.  Když nevíš, co s rukama, zapálíš si. Když nechceš mluvit, potáhneš trochu dýmu...Kouř zahalí naše skutečné cíle. Pro mě přestat kouřit znamenalo asi naučit se skutečně komunikovat. Vylézt ze své ulity. Projevit se nějak. Je jedno jak. Ale konečně už začít něco dělat !!!